“Být druhému člověku nablízku, být s ním, to je to nejdůležitější – v lásce, v životě i v umírání.” Elisabeth Kubler-Ross.

Zůstat s druhými v nejtěžších chvílích na konci jejich života s vědomím, že už nic nemůžete změnit, není snadné. Schopnost doprovázení máme v jádru všichni, jen během života nedostáváme obvykle mnoho příležitostí k jejímu rozvíjení. Je pak naprosto přirozené, že když tato situace nastane, jsme zaskočeni a přichází obavy. 

Jsem tady pro vás, pokud hledáte podporu od někoho, kdo tyto chvíle již několikrát prožil, svou schopnost doprovázení stále rozvíjí a může vám být nablízku.

Být v přítomnosti umírajícího člověka a jeho nejbližších v úplném závěru života je pro mě vzácným darem. Jsou to chvíle slovy těžko popsatelné – jako když se zastaví čas. Není nic, jen přítomný okamžik.

Za službu v těchto okamžicích nic neúčtuji. Je vzájemným darem.